Duncan I.

Duncan I., také Duncan Mac Crínán, skotskou gaelštinou Donnchadh (kolem roku 1000 - 14. srpna 1040) byl král Skotska (Alby) v letech 1034 - 1040.

Původ

Duncan pocházel z rodu mormaerů z Athollu. Jeho otcem byl opat kláštera v Dunkeldu a mormaer z Athollu Crínán. +more Duncanova matka Bethóc byla dcerou skotského krále Malcolma II. Právě on jmenoval před svou smrtí svého nejstaršího vnuka svým nástupcem.

Předtím ještě Malcolm II. tvrdě zasáhl proti svým oponentům. +more Zlikvidoval mocného mormaera z Moray Gillecomgaina i bratra jeho manželky Malcolma Mac Bodha, čímž byl zajištěn Duncanův úspěch při následné volbě nového skotského krále. V té době Duncan zastával post krále Cumbrie.

Kolem roku 1030 se oženil s dánskou šlechtičnou, sestřenicí jarla Siwarda, budoucího hraběte z Northumbrie. 25. +more11. 1034 zemřel Malcolm II. a podle keltského zákona tanistry a Malcolmova přání byl Duncan určen za jeho nástupce. V prosinci byl zvolen ve Scone skotským králem. Jeho zvolením se upevnila pozice athollské dynastie a ta získala jasnou převahu nad ostatními klany ve Skotsku.

Boj o udržení moci

Duncan byl velmi ambiciózní vládce, ale neměl mimořádné schopnosti svého děda Malcolma II. , který byl respektovaným panovníkem. +more Hned první vážné zkoušce byl vystaven roku 1038, kdy jižní provincie Skotska napadl hrabě Eadulf. Nepřítele se podařilo odrazit, ale mormaerové a náčelníci žádali odplatu a další pronásledovaní vojsk hraběte Eadulfa. Tento plán ale kolidoval s Duncanovou myšlenkou na vojenské tažení na sever a posunutí severních hranic. Duncan se rozhodl pro riskantní vedení války na obou frontách najednou.

Začátkem roku 1040 začala jeho expanze do Northumbrie a Anglie. Zároveň poslal část vojsk do boje proti svému severnímu sousedovi a bratranci Thorfinnu Sigurdssonovi, jarlovi Orknejskému. +more V Northumbrii byla jeho vojska tvrdě poražena a Duncan pochopil, že lepší a méně vyčerpávající bude vést válku jen proti jednomu nepříteli. Sjednotil zbytky obou armád a vydal se na sever. Zde byla jeho vojska v lodní bitvě poražena a zahnána na útěk. Samotnému Duncanovi se jen s velkými obtížemi podařilo uniknout zajetí.

Orknejské vojsko následně napadalo pobřežní osady a věnovalo se drancování severních provincií Skotska. V Thurso pak byla poražena i Duncanova pozemní vojska.

Duncanova poslední bitva

Ve čtvrtek 14. 8. +more 1040 se střetla Duncanova armáda s vojskem jeho bratrance Thorfinna Sigurdssona v rozhodující bitvě u Burgheadu. Na stranu Thorfinna Sigurdssona se postavil další vnuk Malcolma II. , mormaer z Moray, Macbeth (což byl bratranec obou soupeřů, Duncana i Thorfinna). Z bitvy tří bratranců vyšel jako poražený Duncan, který se pokusil o útěk. Ten se ale nezdařil a Duncan byl za nejasných okolností zabit v Pitgaveny u Elginu.

Orknejská vojska vydrancovala sever Skotska a pak se Thorfinn Sigurdsson stáhl zpět na Orkneje, přestože si mohl jako vnuk Malcolma II. činit nárok na úřad skotského krále. +more Tento fakt nasvědčuje tomu, že už před bitvou u Burgheadu zřejmě Sigurdsson skutečně uzavřel dohodu s Macbethem a součástí této dohody bylo i rozdělení moci a území po Duncanově porážce. Macbeth se po Duncanově smrti vydal do Scone, kde byl následně zvolen králem. To, že proti tomuto vývoji situace nikdo neprotestoval, svědčí o tom, že Duncan nebyl příliš oblíbeným panovníkem.

Jen členové klanu mormaerů z Athollu viděli ve zvolení Macbetha katastrofu. Duncanův otec Crínán z Dunkeldu poslal rychle všechny tři své vnuky do exilu, stejně jako snachu, vdovu po svém synovi. +more Roku 1045 se Crínán z Dunkeldu pokusil v čele athollských vojsk povstat proti Macbethovi, ale byl poražen a zabit.

Návrat Duncanova rodu

Macbeth byl po sedmnácti letech své úspěšné vlády zabit roku 1057 v bitvě u Lumphananu a králem byl následně zvolen jeho nevlastní syn Lulach. Ten byl po pouhých sedmi měsících vlády zabit 17. +more 3. 1058, tím okamžikem se Duncanův rod vrací zpět ke svému ztracenému mocenskému postavení ve Skotsku. Králem se stává Duncanův syn Malcolm, který po svém návratu z exilu v Anglii zbavil trůnu a života oba své předchůdce.

Od doby Malcolma III. byl skotský král volen již jen formálně. +more Dosavadní systém tanistry byl postupně nahrazován zákonem primogenitury a dědičnosti královského titulu v jednom rodu. Potomci a příbuzní Malcolma III. se tak stali vládnoucí dynastií, která ve Skotsku panovala až do roku 1286.

Externí odkazy

Kategorie:Dějiny Skotska Kategorie:Skotští králové Kategorie:Dunkeldové Kategorie:Úmrtí 1040 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v klášteře Iona Kategorie:Panovníci padlí v bitvě Kategorie:Úmrtí 14. +more srpna.